V posledních dnech proběhla všemi médii zpráva, že současný americký prezident Donald Trump nepodepsal dohodu, která vznikla během Klimatické konference v Paříži v roce 2015 a tím nejenže způsobil pořádný poprask, ale hlavně proti sobě popudil takřka všechny významné státníky po celém světě. Proč je tento krok tak kontroverzní?

Globální oteplování je v současné politice velmi důležité téma, které s rostoucí venkovní teplotou stále více získává na aktuálnosti. Ve společnosti obecně panuje představa, že se teplota zvyšuje hlavně lidskou činností, mezi kterou patří hlavně těžba nerostného bohatství, spalování, výroba a kácení lesů. Vyspělé země vynakládají velkou energii ve snaze omezení růstu teploty a od konce minulého století začaly vznikat konference a úmluvy, jejichž členové se zavázali ve snižování emisí. Poslední z nich byla v roce 2015 v Paříži.

Celkový princip spočívá v tom, že vyspělé státy omezí produkci emisí a rozvíjejícím zemím umožní rozvoj za použití alternativních zdrojů, které jsou šetrnější k přírodě. Krom toho se podepsané státy zavazují, že společně sníží růst globální teploty ze 2 °C co nejblíže k 1,5°C.  Dodržování závazků má probíhat hlavně vnitrostátně s tím, že státy budou pravidelně vykazovat výsledky.

Vůči tomu všemu se teď Donald Trump obrátil zády a oficiálně odstoupil od úmluvy, čímž USA přestaly dodržovat závazky. Nejednalo se o nečekanou věc – Donald Trump toto sliboval již při své volební kampani a vlastně tím dodržuje své sliby. Znamená to ale, že Spojené státy nebudou během vlády Trumpovy administrativy omezovat emise. Odstoupení USA, jakožto světové velmoci, od této smlouvy, znamená menší šanci na dosažení cílů ohledně snížení růstu teplot a zpomalení vývoje alternativních energií. V reakci na toto rozhodnutí odešel z prezidentské rady Elon Musk, technologický vizionář, který se proslavil hlavně výrobou elektromobilů Tesla a revolučním dopravním systémem Hyperloop.

Jako hlavní důvody uvádí Donald Trump neférové závazky vůči USA, které musí platit více než ostatní země. Zároveň má námitky vůči nezařazení Číny a Indie mezi země, na které by měla platit stejná omezení jako na vyspělé státy. To je logické, protože Čína je první na světě v produkci oxidu uhličitého. Indie se taktéž nachází na předních příčkách. Co z toho tedy vyplývá? Donald Trump nechce poskytnout svému největšímu ekonomickému konkurentovi výhodnější podmínky k růstu. Ve svém projevu dal ale najevo, že se nebude zdráhat podepsat novou smlouvu, pokud v ní budou obsaženy rozumné podmínky pro Spojené státy.

Alternativní zdroje energie a omezování emisí je ale pro budoucnost planety důležitá. Krom toho, že lidé bez elektřiny dnes už žít nemůžou, je taktéž například v Evropě nerostné bohatství téměř vyčerpáno a tím se Evropa stává závislá na zemích, kde je surovin dost, ale tyto regiony nejsou vůbec politicky stabilní.