Prezentace o budoucí podobě Severojižní magistrály ze dne 28. června ukázala vizi architektonické kanceláře Gehl Architects. Ti kromě konkrétních návrhů zároveň popisovali svůj pracovní postup a jaké aspekty jsou pro ně nejdůležitější při návrhu, který je nejlepší pro lidi.

Nejdůležitější jsou tři principy, které dohromady udávají kvalitu veřejných prostranství. Prostředí je aspekt, který udává způsob, jakým je magistrála napojená na své okolí. Dnes převládá názor, že magistrála je spíše dálnicí v Praze, která dělí historickou část od té novější. Zároveň se v jejím okolí nachází velké množství zajímavých institucí, která by mohla být navzájem propojená.

Chování lidí v okolí magistrály je dalším důležitým přístupem. Tato dopravní tepna vede přes obydlené části Prahy a historické centrum města. Zde se pohybuje mnoho chodců a turistů, kteří jsou každodenně v kontaktu s magistrálou. Její okolí je nehostinné, proto se zde lidé moc nepohybují. 65% přechodů přes silnici tvoří převážně podchody, což znesnadňuje orientaci. Tato místa jsou navíc často zanedbaná a nebudí dobrý dojem. V ideálním případě by mohly vzniknout nové prostředí, které vnáší do okolí magistrály život a zároveň tvoří nárazovou zónu mezi dopravou a bydlením.

Posledním důležitým okruhem je mobilita. Je důležité, aby se každý mohl rozhodnout, jakým způsobem se bude pohybovat v okolí magistrály. Jedná se hlavně o kombinaci pěší, cyklistické a motorové dopravy. Krom toho by doprava po magistrále měla být podpořena efektivním systémem hromadné dopravy, pro kterou může být vyhrazen samostatný jízdní pruh. Téměř 80% dopravy zajišťuje dopravu po centrálních čtvrtích. Pokud se povede nabídnout v daných čtvrtích lepší alternativu k automobilové dopravě, sníží se i celkově provoz na magistrále.

Jak by měla vypadat ideální podoba míst, na která se urbanisti přímo zaměřovali? Jedná se hlavně o prostory, která jsou historicky, turisticky a kulturně významná.

Štvanice je unikátní ostrov v centru Prahy, který je ale dnes odříznut od města. Třebaže na něj byly a budou prováděny studie, které zvažují jeho začlenění do ruchu velkoměsta, nejdůležitější je vymyslet způsob, jakým se pohodlně dostat na Štvanici a pryč. Gehl Architects navrhují zařazení nového pruhu pro cyklisty a zřízení kryté zastávky MHD. Ta by mohla zároveň sloužit jako křižovatka cest pro pěší, kde by se dal trávit i volný čas.

Okolí metra Florenc je velmi frekventované jak automobilovou dopravou, tak i pěší. Zároveň se zde nachází Muzeum města Prahy. Celý tento prostor je ale protnut magistrálou, která je umístěna ve vyšší úrovni, což ale stačí pro to, aby kolem ní vznikly mrtvá místa. Ta ale mohou být využita pro rekreaci a relaxaci, pro což stačí málo. Odstranit nevkusný billboard, zlepšit výbavu městského mobiliáře a lepší údržba – to by mělo stačit k tomu, aby toto místo bylo obyvatelné a příjemné.

Speciální péči si zaslouží hlavní nádraží a jeho okolí, které je známé svojí nevzhlednou podobou a velkou koncentrací pochybných existencí. Architekti proto navrhují efektivnější úklid parku před budovou nádraží, odstranění nehezkých prvků, jako jsou nízké ploty a dráty a úpravu zelených ploch. Zároveň by se zde mohly objevit malé podniky, například pojízdné kavárny a stánky s občerstvením, které určitě najdou svou klientelu mezi cestujícími. V dlouhodobém horizontu by se mohla přestavět samotná budova nádraží tak, aby se otvírala směrem k parku a nabízela například lepší výhled. Horní část nádraží, kde se nachází historická budova, dnes dlouží hlavně pro autobusy. Zde by mohlo dojít ke zvětšení předprostoru nádraží, což by zvýšilo komfort cestujících a zklidnilo už tak uspěchanou dopravu.

Samotné Národní muzeum trpí velkou chybou a tím je odříznutí od zbytku Václavského náměstí magistrálou. S tím souvisí komplikace při přecházení, nepřehledná situace a velký provoz. A přitom stačí málo k tomu, aby celé prostředí bylo lepší. Třebaže se magistrála nedá nikam přesunout, může zde před samotným muzeem být změněn materiál vozovky, který by naznačoval, že tato část patří chodcům. Uvolnila by se tím chaotická situace při přecházení a zároveň vznikl předprostor, který by zároveň sloužil jako výloha pro Národní muzeum. Inspirací bylo Trafalgar Square v Londýně, kde se nacházely stejné problémy.

Posledním řešeným úsekem je okolí metra I.P Pavlova. Krom toho, že patří mezi nejvytíženější stanice metra v celé Praze, slouží zároveň jako hlavní dopravní uzel pro tramvaje a autobusy. Provoz jde zde proto opravdu velký a situace občas chaotická. Krom toho se zde navíc nacházejí parkoviště, která zabírají cenné místo. Ta doporučují architekti zrušit. Zde již ale existují prostory, ve kterých se lidé schází, což architekti vítají a doporučují tato prostranství zvelebit. Navíc by zde již existující dopravní trasy mohly být po obou stranách ohraničeny stromy, čímž by došlo k oddělení pěší části od motorové.

To vše by mohlo vést ke změnám, které by z magistrály udělaly hodnotný veřejný prostor a zároveň zachovaly dopravní význam této stavby. Jako dobrý příklad byla zmíněna známá vídeňská Ringstraße. Ta díky dobře zorganizované dopravě vytváří jakýsi zelený koridor kolem centra. Zároveň propojuje významné kulturní památky ve Vídni.

Samozřejmě na závěr připomínám, že mnoho z těchto nápadů půjde reálně realizovat až po dokončení Městského a Pražského okruhu. Protože třeba právě ve zmíněné Vídni si právě tyto vychytávky mohou dovolit díky možnosti objízdných tras, které v Praze bohužel stále chybí.

Jaký máte názor na navrhované úpravy Vy? Přijdou Vám návrhy adekvátní, nebo se domníváte, že jsou nerealizovatelné? Sdělte nám svůj názor v komentářích.