Metropolitní plán je jeden z nejdůležitějších dokumentů v Praze, podle kterého se určuje, jak budou využity pozemky ve městě. Představuje tedy určitou koncepci, které se musí držet stavitelé, pokud plánují stavět. Spíše než pro drobné investory se jedná hlavně o dokument, který reguluje developerskou aktivitu v hlavním městě. Na konci listopadu představil IPR novou verzi metropolitního plánu.

V čem je ale tato novinka tak zásadní? Praha přece Metropolitní plán má již od roku 2012 a průběžně dochází k vydávání jeho nových variant. Poslední představená varianta (verze 3.3), která se začne projednávat na jaře roku 2018, však reaguje na jeden z nejpalčivějších problémů za posledních pár let – nedostatek levných bytů a tím i logicky jejich přemrštěné ceny, které mohou i u malých bytů 1+1 dosáhnout hodnoty téměř tří milionů v závislosti na lokalitě.

Z toho důvodu chce Praha zvýšit počet míst pro rezidenční výstavbu a tímto způsobem bojovat proti zvýšeným cenám bytů. Navyšování kapacity ale proběhne hlavně v místech, kde se již plánuje výstavba. „Zvýšili jsme kapacitu Metropolitního plánu. Teoreticky tam není místo pro 400 tisíc lidí, ale 600 tisíc lidí,“ vysvětluje Ondřej Boháč, šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který plán zpracovává.

K plánu má možnost vyjádřit se i široká veřejnost. Mezi největší námitky patří hlavně obavy obyvatel z toho, že návrh metropolitního plánu dává developerům příliš volnou ruku ve výstavbě, což vzhledem k pověsti developerů v České republice může představovat velký problém. IPR ale výtky vyslechne a následně je v roce 2018 zapracuje do úprav návrhu.

Mezi nejvítanější změny ale rozhodně patří začlenění problémových částí Prahy. Mezi tyto oblasti patří například Nákladové nádraží Žižkov, o kterém jste si v rámci blogu mohli přečíst dostatek informací. Toto území se po letech dohadování přemění na novou pražskou čtvrť. Nejedná se ale o jediný brownfield, který čekají velké změny. Proměnou si projde i bývalý industriální komplex Kolbenova, kde se dříve vyráběly slavné automobily Praga, a bývalé nádraží v Bubnech. Nový metropolitní plán dále adresuje území kolem stanice metra Letňany – ta by již neměla zůstat samotným dopravním uzlem uprostřed pole. Zbývá nám jen ale doufat, že se bude jednat o projekty špičkové kvality.

Jednu výtku vůči Metropolitnímu plánu lze ale najít ve vztahu k Jižnímu Městu. To je zde stále představováno jako periferie Prahy, kde se pouze přespává a přes kterou se projíždí, což se taktéž projevuje na návrhu. Nejsou zde plánovány téměř žádné městotvorné prvky, což se současné vedení Prahy 11 snaží změnit. Z pohledu Jižáku se může ale jednat o lehké zklamání. A jistě bude od Prahy 11 směrem k Metropolitnímu plánu vzneseno několik připomínek.

Obecně je tedy dobře, že město adresuje své největší problémy chytrým způsobem. Nesnaží se rozšířovat v okrajových částích, naopak se zahušťuje a využívá opuštěné pozemky ve svém centru. Nový Metropolitní plán tedy očekává zpracování velkého množství připomínek, vstoupit v platnost by měl ale nejpozději v roce 2023.

Podrobnější informace včetně samotného Metropolitního plánu ke stažení můžete najít na následujícím odkazu: http://plan.iprpraha.cz/cs/metropolitni-plan