Nová vládní čtvrť v Letňanech, ano či ne? 🤔
Minulý týden jsem toto téma načal a strhla se nad ním žhavá diskuse. Padla spousta dotazů, na které jsem slíbil odpovědi, stejně jako nejasností a dezinformací, které bych rád vyvrátil. Odpovím také na nejčastější kritiku. Pojďme se na to společně teda mrknout.

Jen bych vás chtěl nejdříve o něco požádat. Než se zapojíte do komentářů, přečtěte si prosím celý článek. Čísla a vyjádření, která uvádím, totiž pochází z veřejně publikovaných zdrojů, kde si je můžete také ověřit. Nejsou smyšlená ani vycucaná z prstu kvůli budování PR, jak někteří rádi tvrdí. Žádám o to, protože nejčastější kritika se často zakládá na mylných domněnkách, které již byly v minulosti opakovaně vyvráceny.

Základní otázka je, proč se do takového projektu vůbec pouštět?
Vytvořením moderního administrativního komplexu by se centralizovaly důležité orgány, které by spolu mohly snadněji a efektivněji komunikovat, to je jasné. Stejným způsobem fungují vládní čtvrti například v Berlíně, Paříži a na mnoha dalších místech na světě. To je ale jen jeden z mnoha benefitů, což mě přivádí k další nejčastější otázce.

Není to zbytečná investice?
Vzhledem k tomu, že je v Praze v současnosti celkem 346 administrativních budov evidovaných v Centrálním registru administrativních budov, z toho je 86 budov v nestátním vlastnictví, které si jinými slovy stát musí pronajímat, by nový administrativní komplex znamenal především ohromnou úsporu peněz na nájmu (ale i provozu a údržbě, jak uvidíme dále). Podle prezentace, kterou zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, činí současné nájemné hrazené státem celkem 378,83 miliónů korun ročně. Pokud bychom započetli i budovy resortu Ministerstva vnitra, jde o částku cca 0,5 miliardy korun.

Další 1,439 miliardy korun činí výdaj na provoz a údržbu. Většina státních administrativních budov navíc patří k energeticky velmi náročným budovám, spadají nejčastěji do třídy D a horších – tedy nevyhovující, nehospodárné, velmi nehospodárné a tak dále.

Je samozřejmé, že peníze, které nyní putují od státu na pronájem a z části na údržbu a které lze přemístěním ušetřit, by mohly být využity na celou řadu jiných věcí a projektů, které se v Praze jinak nemají šanci uskutečnit (nebo je pro nedostatek financí postup v jejich realizaci velmi pomalý).

 Všechny úřady by se přesunout přece nemohly!
A máte pravdu. Ostatně to taky nikdy nikdo netvrdil. U některých institucí nedává smysl přesouvat je kamkoli jinam. Jedná se například o úřady práce, které musí zůstat v daných městských částech. Tam, kde stát nemá vlastní budovy, tak musí dále pokračovat v pronájmu.

Kolik by stát teda opravdu ušetřil?
Pokud by se povedlo vládní čtvrť zrealizovat, odhaduje se roční úspora na zhruba 380 miliónů korun (údaje z ledna 2019). Tato částka byla vypočtena následujícím způsobem: cca 300 mil. Kč ušetřených na pronájmu přemístěním úřadů, a dále cca 80 mil. Kč ušetřených na provozu a údržbě. Toto číslo se zakládá na odhadu odborníků, kteří ho stanovili jako 30 % ze současných nákladů na provoz a údržbu budov zařazených do tzv. primární dislokace.

Další úspora by vznikla odprodejem některých objektů, které by stát nadále nevyužíval. Ty může převzít soukromý nebo veřejný vlastník, na němž by pak bylo budoucí využití. To zas může ovlivnit Magistrát hlavního města, kterému toto spadá do pravomoce.

 Spíš než sídlo úředníků by se měly řešit byty pro obyvatele!
Bez diskuse Praha potřebuje nové volné byty pro jednotlivce, páry i rodiny. O tom žádná. Tím, že by se uvolnily některé budovy, které jsou momentálně používány státní administrativou, by se mohly vrátit ke svému původnímu účelu a sloužit jako bytové domy. To by přineslo celou spoustu volných bytových jednotek.

Proč zrovna Letňany?
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v minulosti zmapoval více než 101 tisíc státních a městských pozemků v Praze, které důkladně zhodnotil. V tiskové zprávě se doslova píše: „Parametry pro výběr vhodné lokality byly dopravní dostupnost, soulad výstavby s platným územním plánem, vlastnictví pozemků státní nebo městské a kapacita. Jako nejvhodnější lokalita s největší kapacitou, kde zároveň výstavbu umožňuje platný územní plán, byla vyhodnocena lokalita u stanice metra Letňany. Další výhodou pozemků v Letňanech je jejich výborná dopravní dostupnost, tedy přímo u stanice metra C, autobusového terminálu, prosecké radiály a také napojení na dálnice. Navíc v budoucnu bude efektivněji využita severní část trasy metra C, neboť dnes je metro v dopravních špičkách vytížené pouze v jednom směru. Území v Letňanech není také zatíženo stávající zástavbou.“

 Obyvatelé Letňan by určitě raději nové byty.
Bez ohledu na administrativní komplex se v současnosti plánuje v lokalitě Letňan bytová výstavba pro desítky tisíc lidí. Ať už tedy administrativní komplex vznikne nebo ne, v okolí bude vystaveno mnoho nových bytů.

 Raději než další instituce by se tam mohly vystavit užitečnější věci.
Není pravda, že by navrhovaný projekt plánoval pouze administrativní budovy. To je mýtus šířený neinformovanými lidmi. Naopak plánují se v rámci tohoto komplexu také prostory určené pro ubytování, služby pro děti, stravovací zázemí nebo konferenční prostory.

📙 Veškeré informace a čísla, která se k projektu vážou, jsou zároveň veřejně dostupné a můžete si je kdykoli projít. Prezentace ÚZSVM a Úřadu vlády, kde se píše o současných nákladech státu a výhodách nového administrativního komplexu, je ke stažení na oficiálních stránkách. Stejně jako seznam budov, u kterých se uvažuje o přesunu. Zároveň na tomto webu najdete také reakce na nepřesná vyjádření pana primátora Hřiba, který celý projekt svojí nespoluprací brzdí.

Jak už jsem minulý týden říkal, vnímám tento projekt jako dobrý nápad, který může nejen ušetřit spoustu peněz a zvýšit efektivitu vládnoucích orgánů, ale který také pomůže s urgentním nedostatkem bytů v našem městě.

Pokud byste měli jakékoli další otázky, neváhejte napsat. Rád zodpovím cokoli, co budu sám vědět, a na ostatní dotazy rád odpovědi pomohu najít s pomocí svých kolegů.