Klimatický plán pro hl. m. Prahu, který před dvěma týdny posvětili pražští radní, čeká dnes schvalování zastupitelstvem. Ambiciózní strategie, jejímž cílem je zredukovat do roku 2030 uhlíkovou stopu metropole až o 45 procent, však budí spíš rozpaky. 231 miliard, které mají na realizaci plánu padnout, uhradí z většiny nejspíš samo město, což se podle mě výrazně dotkne peněženek jeho obyvatel. Zároveň podle něj chybí ve strategii to nejdůležitější – skutečná řešení.

🌱 Ekologii samozřejmě podporuji a jsem proto rád, že se udržitelnou budoucností Prahy stávající rada města zabývá. Klimatický plán, který nám byl dnes na zastupitelstvu představen, je ale spíš jen taková líbivá hra na ekologii, navíc dost drahá. Jinak si totiž neumím vysvětlit, proč si jednotlivá navrhovaná řešení navzájem odporují a jiná jsou zase tak nedomyšlená, že nad tím člověku zůstává rozum stát. Jako příklad za všechny lze uvést jeden z dílčích cílů plánu, rozvoj elektromobility. Sám už víc než 5 let elektromobilem jezdím, a tak vím, že je dosažení takového cíle v pražském prostředí poměrně komplikované. Opatření vedoucí k rozšíření užívání elektromobilů a budování infrastruktury pro ně totiž dramaticky zvýší spotřebu elektřiny, kterou ale hlavní město nevyrábí. Celostátně tak bude nutné najít jiný zdroj než fosilní paliva, plynové elektrárny nicméně kvůli návratnosti investic znamenají odklad problému o 50 let. Jako jediný přijatelný zdroj tak podle něj připadá v úvahu jaderná elektrárna, kde se však výstavba stále prodlužuje a prodražuje. 👎

A podobných případů ambiciózních řešení vytržených z kontextu je podle Prokopa v dokumentu celá řada. Za druhý nejzásadnější problém považuje výši investice, která by měla na realizaci klimatického plánu padnout, aniž by bylo specifikováno, kde na ni metropole vezme peníze.
Z astronomických 231 miliard má podle autorů plánu uhradit 54 miliard město spolu s městskými společnostmi, 20 až 30 miliard by pak Praha mohla získat z dotací. Otázkou zůstává, kdo zaplatí zbylých cca 147 miliard? O tom už dokument mlčí. A obávám se, že úmyslně, protože tenhle náklad nakonec ponesou sami Pražané. Vezměte si třeba náklady na konzervaci energie: v pražských podmínkách budou jen bateriová úložiště trojnásobně větší než nyní, kdy se energie rovnou využívá. Dalším příkladem jsou i zmíněné elektromobily, jejichž tzv. celková cena je oproti klasickým autům vyšší o 237 %, u nákladních aut a elektrobusů o 234 %. Ceníkové ceny totiž nezahrnují započtení dotací, úlev, výstavbu infrastruktury, celkové náklady na výrobu a dodávku elektřiny ani cenu a životnost baterií v porovnání s konvenčním autem, jehož základní životnost je mnohem další.

🌱 Jako přijatelný kompromis tak vidím přepracování celé strategie do podoby, která bude realizovatelná v praxi, nikoliv jen na papíře. Mám obavu, že některé kroky navržené v předloženém klimatickém plánu mohou mít silně negativní vliv na finance a životní standard Pražanů, proto jeho schválení nepodpořím. Velmi rád se nicméně zapojím do práce na jeho nové verzi, pokud bude ze strany rady zájem…

Jaký názor na to máte vy?

Autor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *