Milí sousedé,
poslední dny se povedlo opravdu hezké podzimní počasí, tak jsme toho využili a šli si pěkně zaběhat a vyvětrat hlavu. Na mém úsměvu už je trochu poznat, že nejsem tak úplně v kondici jako dřív, když jsem běhával maraton, ale nikdy není pozdě na to, aby člověk zase začal trénovat, co myslíte? A jak jste trávili víkend vy?

Já se jinak tento týden po krátké dovolené vrátil do práce plný sil, což bylo prima, protože toho bylo zase neskutečně moc! Bude to teda dnes opět zase o něco delší, tak se omlouvám předem za dlouhé čtení. 🙂

Pondělí jsme zase proseděli v zasedačce na poradě vedení a radě. Teda jen část z nás, protože většina byla připojena vzdáleně, abychom případnou nákazou někoho z nás neohrozili chod celé radnice. Úřad jede v režimu, kdy se snažíme na radnici střídat, aby případná karanténní opatření uvěznila doma vždy jen část týmu tak, aby v práci zůstalo vždy dost potřebných lidí na chod úřadu.

Na poradě vedení jsme měli prezentaci chytrých řešení na zjišťování tělesné teploty. Jeden z těchto moderních přístrojů nám byl zdarma zapůjčen na předposlední jednání Zastupitelstva Prahy 11 a nyní nám bylo prezentováno vyhodnocení. Vzhledem k nelepšící se epidemiologické situaci s nejistým výhledem do budoucna osobně vítám jakékoliv moderní opatření pro prevenci šíření nákazy a tak jsme si vyžádali rozpracování orientačních nabídek na pořízení pilotního zařízení. Mně by se líbilo těmito technologiemi do budoucna vybavit minimálně naše domovy seniorů a úřad, kam chodí a potkává se v úřední dny mnoho občanů. Nejde totiž jen o COVID. Měření teploty koneckonců bude dobré i v budoucnu při chřipkových epidemiích, které jsou pro rizikové skupiny například seniorů podobně závažný problém jako COVID. Co si o tom myslíte vy? Dává automatické měření teploty u vstupu do budov (tak jako to například je běžné již roky na letišti) smysl nebo je to podle vás vyhazování peněz? Zajímá mě váš názor.

Taky jsme probírali přípravu parkovacího domu v Brandlově ulici, která se neskutečně vleče. V týdnu mi pak ohledně toho psala i opozice a vůbec se jim nedivím. Za 2 roky, co jsme na radnici, jsme s tím projektem prakticky nepohnuli. Je to sice v gesci kolegy piráta Martina Dušky, radního pro dopravu, ale ten zas sdílí pro přípravu část mého odboru správy majetku. Tak jsem si nechal od svého odboru k tomu připravit komplexní zprávu a v pondělí si na to chci zavolat odpovědné úředníky a vyvodit z toho už důsledky. Není možné, aby se důležité projekty takto vlekly.

Pan starosta nás taky seznámil s již třetím návrhem rozpočtu. Klubu hnutí ANO se ani jeho třetí podoba zásadně nelíbí. Považujeme ji za značně nedodělanou a zablokovali jsme tedy další projednávání tohoto nehotového dokumentu. Za klub jsme dali panu starostovi podněty, na čem zapracovat, a dohodli jsme se, že se k návrhu rozpočtu vrátíme zhruba v polovině listopadu. Náš předseda finančního výboru Martin Horák je otevřen spolupráci a pomoci, tak věřím, že to společně se starostou zvládnou připravit včas tak, abychom mohli rozpočet v lednu projednat na Zastupitelstvu, jak bývá zvykem.

Odpoledne jsme měli radu, kde jsme konečně přijali několik stovek tisíc od investorů, kteří na Jižním Městě plánují stavět. Šlo kupříkladu o 200 tisíc na dopravní studii Háje od společnosti, která projednává změnu územního plánu u benzínky Shell vedle točny autobusů na Hájích na konci ulice Výstavní. Zde by v budoucnu mělo vzniknout lepší parkoviště, park a multifunkční menší budova se samoobsluhou, restaurací a několika menšími obchody. Další finance městské části věnovala kupříkladu společnost FINEP, která chystá projekt v okolí metra Opatov.

Za tyto aktivity patří dík kolegovi Martinu Sedekemu, místostarostovi pro územní rozvoj, který těmito kroky naplňuje náš program a programové prohlášení, kde jsme se zavázali k participaci s developery. To znamená, že pokud chce někdo na Jižním Městě stavět, musí se nejprve dohodnout s radnicí na podmínkách a přispět adekvátní sumou nebo protihodnotou vůči plánovanému projektu městské části na veřejnou vybavenost, zeleň či jiné potřeby tak, aby nově vzniklý projekt nezhoršil životní podmínky starousedlíků, ale naopak je do budoucna zlepšil.

Věřím, že díky těmto krokům většina obyvatel Jižňáku postupně pochopí, že slovo rozvoj není sprosté slovo a že proměna stárnoucího a chátrajícího Jižního Města nejde uskutečnit bez soukromých peněz. To znamená, že naším cílem by neměl být bezhlavý boj proto jakékoli výstavbě, jak to prezentují některé opoziční strany, ale diskuse s investory a zdlouhavé avšak velice důležité postupné ladění a úpravy jejich projektů tak, aby na jednu stranu stále dávali ekonomický smysl pro ty, kteří je realizují, ale na straně druhé dávaly smysl i radnici a hlavně měli přínos pro občany, kteří bydlí v okolí.

Na Radu jsem taky předkládal tisk věnující se dalším krokům v projektu našeho pilotního projektu dostupného družstevního bydlení v Exnárově ulici, o kterém jsem vám už několikrát psat. Kolegové z TOP09 si přáli tisk prozatím neprojednávat a vzít si čas na jeho hlubší analýzu. Tomu jsem vyhověl, takže se k němu vrátíme snad za 14 dnů. Pak dám vědět. 🙂

Taky jsme doplnili komise, kde chyběli někteří členové. Je to smutné, ale jeden člen v průběhu minulého roku zemřel, jiní členové zas přestali chodit. Tak jsme přistoupili k pár změnám, abychom naše poradní orgány zefektivnili.

Taky jsme projednali územní studii Roztyly. Jde o studii rozsáhlého území od Horních Roztyl, tzv. Zeleného sídliště od restaurace Koliba, až po hranici našeho území olemovanou Jižní spojkou a magistrálou v oblasti dolních Roztyl, tzv. Interlov. Zahrnuje pochopitelně i stanici metra Roztyly a celé její okolí. Jak možná víte, jsem Roztylák, na Roztylech jsem vyrůstal od svých cca 3 měsíců až do dospělost a k této lokalitě mám nejbližší vztah, i když dnes žiju o kus dál v Brechtově ulici. Proto vznik této studie od začátku velmi důkladně sleduji.

Osobně si myslím, že první chyba byla v zadání studie, kterou připravoval ještě bývalý starosta Jiří Štyler (HPP11) spolu se spolky z lokality. Nebyla formulovaná podle mě dostatečně dobře a tak dala dost volnosti architektům, kteří ji následně kresili. A to, co nakonec z magistrátu vypadlo, opravdu není nejlepší dílo. Osobně mě nejvíc děsí výstavba od stanice Metra Roztyly nahoru do kopce směrem ke Kolibě. Na radě jsme konstatovali, že nejsme spokojeni s tím, jak magistrát vypořádal naše připomínky (zohlednil jen zhruba polovinu), a že celkově s výsledkem studie nejsme spokojeni. Za mě je to jedno velké mínus pro

Zdeněk Hřib – primátor Prahy

, který dopustil ukončení a zapsání studie takto odlišné od žádostí, proseb a připomínek městské části. Nutno podotknout od městské části, ve které primátor sám žije a hrdě se k ní hlásí. Už by konečně měl přestat s focením na sociální sítě, přejmenováváním ulic, stavěním stolečků do silnice na nábřeží a měl by po dvou letech začít Prahu řídit.

Za sebe vám můžu slíbit, že jako hrdý Roztylák sice budu ke studii v budoucnu přihlížet, protože ctím náš legislativní rámec a pravidla územního plánování, ale rozhodně se jí nebudu striktně držet a řídit. Každý nový projekt na Roztylech podrobím s kolegy podrobnému rozboru a s každým investorem budeme velmi důsledně procházet participaci na veřejném vybavení a životním prostředí v této lokalitě. Vzhledem k hranici lesoparku bude toto území vždy velmi citlivé a jakékoli rozvojové záměry to musí respektovat!

Po radě jsme pak měli klub zastupitelů hlavního města Prahy. Protože se blíží další jednání Zastupitelstva hl.m. Prahy, probírali jsme body, které budeme do programu navrhovat. Já budu znovu chtít projednat Libeňský most a Hotel Opatov. Ani na jednu z těchto velkých kauz jsem nedostal zatím odpovědi a navíc se objevily další otázky. Třeba ohledně toho, že výběrko Libeňského mostu je patrně šito na míru zahraniční stavební firmě. Taky se budu ptát na to, jak to je s novým designem Pražské integrované dopravy a proč vedení Prahy tak trvá na zachování modrých zón i přes nouzový stav a katastrofální pandemickou situaci v Praze. Bude to veselé!

Pak jsme sepsali prohlášení zastupitelského klubu k současné situaci v Praze:

Prázdné ulice v centru, zavřené restaurace, hotely a obchody, lodě zakotvené u břehu Vltavy, zavřená kina a divadla. Obrázek, na který my Pražané nejsme zvyklí a pevně věříme, že si ani zvykat nebudeme a že se Praha k životu vrátí. Samo se to nestane, SE bohužel mívá často dovolenou.

Co můžeme udělat krátkodobě i dlouhodobě? Pražská ekonomika je závislá z 85% procent na službách. Návrat 3 milionů turistů, počet přenocování téměř 7 miliónů, desítky miliard tržeb v obchodech se jen tak, jestli vůbec někdy, nevrátí. Hrozí stovky miliard propadu v ekonomice, desetitisíce lidí přijdou o práci.

Začněme krátkodobými aktivitami. Restart „službové“ ekonomiky je v současné době neuskutečnitelný, musíme usilovat o její stabilizaci. Kromě podpory poskytované státem je určitě na místě odpouštění nájmů, tolerance restauračních zahrádek, pokusy o oživení turistiky vouchery. Peníze věnované na propagaci Prahy a přilákání alespoň domácích turistů jsou na místě, nicméně střízlivě, s ohledem na sezónu a respektování současných restriktivních opatření. Pokud to okolnosti dovolí organizovat projekty sportovní, kulturní, akce pro rodiny s dětmi. Je třeba a je dobře, že alespoň část koaličních zastupitelů to dělá, vést dialog s podnikateli, ale neomezovat jej jen na podnikání v oblasti služeb. Bohužel je nutné konstatovat, že některé restaurace, bary, hotely, obchody, podnikání v oblasti volnočasových aktivit dočasně nebo trvale skončí. Je nutné podporovat nezbytné distanční vzdělávání, pomoci je zvládnout učitelům, studentům i rodičům. Souvisí to s podporou a doplňováním nutné infrastruktury – počítačů, připojení, aplikací, kvalitního vzdělávacího obsahu, komunikačních platforem. Musíme také organizovat pomocné aktivity pro zvládnutí distančního vzdělávání učiteli, kteří mají s podobnou výukou malé nebo žádné zkušenosti. Nesmíme zapomenout na sociální služby a důslednou ochranu nejohroženějších věkových a zdravotních skupin.

Pojďme k dlouhodobějším aktivitám. Je nutné zpřehlednit a strukturovat podporu podnikání v Praze. Je roztříštěná, má příliš mnoho „vlastníků“, bohužel často nekompetentních. Založení výboru pro podnikání sdružujícího kompetentní pražské zastupitele a externí experty je nezbytné. Opatření výborem navrhovaná musí mít bezproblémovou podporu zastupitelů a Rady HMP.

Ve všech podpůrných opatřeních spíše dříve než později narazíme na finance. Je třeba okamžitě provést analýzu stávajících a budoucích finančních nástrojů využitelných pro Prahu. Jde o peníze ze státního rozpočtu, dotačních nástrojů z Evropské unie. Nestačí je monitorovat, je třeba je aktivně spoluvytvářet a hledat cesty k jejich využití pro Prahu.

Nemůžeme se vyhnout tomu, aby v Praze nepřibyly desetitisíce nezaměstnaných. Ve spolupráci s úřady práce, MPSV a podnikateli i z okolí Prahy profilovat potřebné rekvalifikační kursy. Je třeba také podpořit logistiku potřebné mobility. Dříve jezdili lidé za prací do Prahy, teď mohou nebo musí jezdit naopak z Prahy do blízkého okolí. Jen v okolí Prahy a ve Středočeském kraji jsou tisíce volných pracovních míst.

Dlouhodobě je třeba podpořit restrukturalizaci pražské ekonomiky. Nejde o továrny ale o podnikání s vysokou přidanou hodnotou opírající se především o kvalifikovaný lidský potenciál, kterého má Praha dostatek. To nelze vyřešit jinak než intenzivní spoluprací s podnikateli v této oblasti a vytvoření vlastního programu na podporu investic.

Ani v této kritické době nelze zapomenout na řešení palčivých problémů Prahy. Začněme dopravní infrastrukturou. Neustále opravované komunikace, dopravní zácpy, nedostatek parkovacích míst nevyřeší náhodně budované cyklostezky, nekoordinované uzavírky, zavádění mýta ani víra v obrovský nárůst elektromobilů. Aut je v Praze příliš mnoho a výhledově jich bude ještě víc. Je třeba hledat cesty k omezení dopravy. Obnovit a podpořit koncept sdílených aut, analyzovat důvody proč Pražané auta používají. Podpořit rozvoj dodávkových služeb, svážet zdarma seniory do zdravotnických zařízení nebo na nákupy. Budovat rychleji záchytná parkoviště na okraji Prahy s návaznou dopravou. Neomezovat dopravní koridory, ale naopak posílit vysokokapacitní hromadnou dopravu do Prahy a z Prahy. Lépe koordinovat uzavírky související s opravami infrastruktury.

Koncept „chytrého města“ by neměl řešit parciální problémy jako mobilní značky se senzory, chytré kontejnery a lavičky. Je třeba jej důsledně orientovat na řešení problémů, které usnadní život ve městě. Pražan by měl mít možnost vše, co lze vyřídit z domova, také z domova vyřídit. Souvisí to s velkými rezervami v oblasti využívání otevřených dat jak městem, tak podnikateli a občany.

Uvážlivě je třeba přistupovat k problémům klimatických změn. Nelze neustále zkracovat lhůty k jejich vyřešení a neohlížet se na to, jak zkomplikují život ve městě. Rozhodně je třeba se soustředit na omezení plýtvání vodou, energiemi, mimochodem i talenty. Musíme podporovat rozvoj inovativního vzdělávání, celoživotního vzdělávání, a koncept celoživotního vzdělávání učitelů založeném na přenositelných dovednostech potřebných pro jednadvacáté století.

V oblasti legislativy je třeba se zbavit mýtu Prahy jako bohatého města, které si pomůže samo. Díky současné struktuře pražské ekonomiky a vysokým životním nákladům to přestává platit. Sněmovna by se měla vrátit k revizi rozpočtového určení daní. Stále také platí disproporcionální podpora sociálních a zdravotních služeb, kde Praha dostává podstatně méně, než kolik jí tyto služby, poskytované i mimopražským obyvatelům, stojí (směrné číslo pro Prahu 8,08%). Vysoké životní náklady nutí Prahu vynakládat další peníze na platy učitelů, policistů a zdravotníků, aby si je udržela.

Návrat k životu ve městě, který jsme znali ještě loni, nebude snadný a nestane se hned. Je proto nutné okamžitě aktivovat efektivní a profesionální přístup k zajištění budoucnosti nás Pražanů. Nemůžeme hasit požáry pistolkou na vodu a čekat na hasiče.

V úterý jsem měl jen porady s odbory a Jihoměstskou majetkovou, to mi zabralo celé dopoledne. Odpoledne jsem pak až do pozdního večera strávil prací na úkolech z pondělí.

Ve středu jsem vám napsal už myslím 16. pravidelné bytové okénko o pražské bytové krizi. Tento týden jsem se věnoval útlumu, který přinesla první i druhá vlna koronavirové pandemie. Ten se samozřejmě nevyhnul ani stavebnictví 🏠. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v Praze v období od počátku ledna do konce srpna dokončeno jen 3010 bytů, což je nejméně ⬇️ za posledních 7 let. Je tedy jasné, že se bytová krize v hlavním městě bude nadále prohlubovat.

I teď, kdy stavební práce stojí, však můžeme udělat mnoho pro to, aby propad byl co nejméně bolestný. Jak už jsem psal dříve, koalici se podařilo nastartovat opravu bytů pod správou města, které byly do té doby v neobyvatelném stavu. Nedávno jsem také zmiňoval přípravy na odkup vytipovaných ubytovacích zařízení, které čeká proměna na nájemní domy.

Aktivní rozšiřování obecního bytového fondu ale nestačí. Praha musí současného „hluchého“ období využít k přípravám na dobu, kdy bude výstavbu možné obnovit. Je třeba pokračovat ve vytipovávání a přípravě městských pozemků k výstavbě. Nezbytně nutné je také pečlivě prozkoumat, jak zrychlit povolovací procesy na straně stavebních úřadů, které se v metropoli nezřídka protáhnou na deset i více let. Ve hře je také promýšlení různých modelů spolupráce města se soukromým sektorem a příprava společných projektů.

Taky proběhlo už několikáté jednání pracovní skupiny pro řešení následků koronavirové krize pro oblast financí. Diskutovali jsme hlavně nutnou další pomoc našim školám, které trápí výpadek příjmů z pronájmů v době druhého nouzového stavu, a to samé u naší akciové společnosti Jihoměstské majetkové a u Kulturní Jižní Město, o.p.s. Dohodli jsme se na vypracování nových záchranných balíčků pro tyto instituce, které bude nutné naplnit ještě v tomto roce.

Taky jsem měl poradu s mým týmem na bytovou politiku. Hodnotili jsme aktivity, které jsme v tomto roce tématu věnovali, a připravili další plán. Jsem rád, že se mými nápady a tématy konečně začala po půl roce mých intenzivních komentářů v podobě bytových okének, analýz bytového trhu a dalších výstupů zabývat i Rada hl.m.Prahy. Radní pro bytovou politiku Adam Zábranský začal ve větším opravovat vybydlené byty v majetku města, vytvořil program na výkup celých objektů, kde mě jmenoval do expertní hodnotící komise, a s radní

Hana Kordová Marvanová

se nám podařilo zase o kousek dál posunout projekt Dostupného družstevního bydlení. Na konci listopadu se pak budu účastnit kulatého stolu na půdě parlamentu ČR na témata strukturálních a systémových změn, které jsou zapotřebí pro zvládnutí bytové krize.

Odpoledne jsem pak měl setkání s několika občany a kolegy z Jižního Města, které jsem dlouho neviděl. Jsem vždy hrozně rád, když vidím naše nadšené podporovatele, ale trápí mě, že nejsem schopen zařídit rychlejší vyřešení podnětů a stížností, se kterými za mnou chodí. Chybí nám lidi na úřadě a v této pandemické složité době navíc i těm stávajícím dochází síly. 🙁

Večer jsme pak měli krajské předsednictvo hnutí ANO. Kromě kritiky současného (ne)vedení Prahy jsme řešili třeba rezignaci na post předsedy klubu Patrika Nachera a to, kdo by ho mohl nahradit. Nového předsedu bychom rádi zvolili do konce roku.

Ve čtvrtek jsem organizoval další jednání pracovní skupiny pro likvidaci nadbytečných komínových těles. Na Jižním Městě je několik desítek komínů, které už roky neslouží k ničemu. Postupně chátrají, některé z nich už začínají ohrožovat své okolí, ty ostatní jen hyzdí tvář veřejného prostoru nebo jsou úkrytem pro otravné holuby a tak podobně. Proto jsme se rozhodli zřídit nový fond na pomoc v odstraňování těchto pozůstatků minulosti. Likvidace takového komínu vyjde na několik milionů korun a to si často SVJ, bytové družstvo nebo jiný vlastník nemůže dovolit. Proto bychom v příštích letech i za podpory hl.m.Prahy chtěli vlastníkům s tímto nelehkým úkolem pomoci.

Odpoledne jsem pro kolegy z Rady zorganizoval důkladnou prohlídku rekonstrukce ubytovny Sandra. Zhotovitel připravil vzorovou jednotku k náhledu. Psal jsme o tom v týdnu, do komentářů vám dávám odkaz, mrkněte na to. Je tam vidět koupelna, WC, kuchyň a obývací pokoj. Osobně si myslím, že to vypadá fakt pěkně, co myslíte?

Pochopitelně je nutné říct, že pořád je to rekonstrukce starého panelového domu a některé dispozice jsou proste o kompromisu. Je jasné, že to nikdy nebude bydlení jako v novostavbě, ale i tak věřím, že se v Nové Sandře bude dobře bydlet. Svou střechu nad hlavou v ní najdou učitelé, policisté, hasiči, zdravotní sestry, ale také senioři, matky samoživitelky nebo třeba děti z dětských domovů, kterým budeme chtít pomoct postavit se na vlastní nohy.

Ve čtvrtek proběhla prohlídka pro vedeni radnice, kde si kolegové řekli pár připomínek a dotazů, které ještě stavební firma s projektanty musí dořešit, aby ostatní jednotky byly opravdu nejlepší, jak to jen jde.

Osobně z toho mám obrovskou radost, protože po 2 letech práce ale také neustálých pomluv ze strany opozice je konečně vidět něco reálného, kde snad už za rok budou bydlet první nájemníci.

Jo a abych nezapomněl, nic z toho by nemohlo vzniknout bez výrazné pomoci hl.m.Prahy. Velký dík tady patří náměstku pro finance Pavlu Vyhnánkovi a radnímu pro bydlení

Adam Zábranský – pražský radní

! 😍👍

Doufám, že se pánové kolegové taky přijdou podívat a inspirují se pro sousední objekt Hotel Opatov v jejich správě a majetku, který do dnešního dne bohužel chátrá… Už více než 10 let. Praha tím přichází o 15-20 milionů ročně na nájemném. Za těch 10 let je to už skoro čtvrt miliardy Kč, o které Praha přišla. Více informací o stavbě, o tom kdo v ní bude moci žádat o bydlení a další informace najdete na www.bydleni-sandra.cz

No a nakonec v pátek jsem se věnoval odpovídání na vaše zprávy a dotazy a řešil také některé další záležitosti, na které nezbyl v předcházejících dnech čas. Jak už jsem psal mnohokrát, máte-li na mě nějaký dotaz nebo připomínku, ať už k Jižnímu Městu nebo celé Praze, neváhejte se mi ozvat. Snažím se odpovídat co nejrychleji a všem. Děkuji a mějte se pěkně! Dávejte na sebe pozor.

Autor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *