Na posledním letošním Zastupitelstvu hl. m. Prahy se strhla největší diskuse k záměru výstavby paralelní vzletové a přistávací dráhy. Osobně musím říci, že mě mrzí veškeré aktivistické argumentace bez věcné podstaty, které tento bod doprovázely. Připravil jsem pro vás několik faktů, které je dobré k tomuto tématu vědět, poněvadž bez nich není zcela možné pochopit celou problematiku, která s tím úzce souvisí.

Hned na úvod je však třeba podotknout, že s možností rozšíření dráhové systému se počítalo již při stavbě současné hlavní vzletové a přistávací dráhy v 60. letech 20. století. Již na začátku 70. let 20. století byla paralelní dráha zapracována do územně-plánovací dokumentace spolu s územním plánem hl. m. Prahy.

Paralelní dráhu skutečně nelze vnímat pouze optikou aktuální „covidové“ situace v letectví, a samozřejmě nejen v něm, je to projekt s přesahem a významem na mnoho následujících dekád. Právě kvůli tomu by bylo vskutku nešťastné, pokud by se tento aktuálně nejvýznamnější projekt v oblasti letecké dopravní infrastruktury, u níž existuje celospolečenský zájem na její výstavbě, měl stát pouhým nástrojem politických šarvátek. Proto ani nelze naslouchat hlasům zájmových skupin a developerů, kteří vlastní lukrativní pozemky v lokalitách přilehlých či do budoucna zasažených hlukem z provozu paralelní dráhy. Pojďme se tedy podívat blíže na tuto problematiku:

  1. Co paralelní dráha přinese hl. m. Praze, potažmo České republice a letišti?
  • Výstavba paralelní dráhy usnadní rozvoj cestovního ruchu v ČR, zvýší poptávku v terciální sféře (jedná se o ubytování, stravování, kulturu a maloobchod),
  • dále výstavba podpoří zaměstnanost v regionu Prahy a Středočeského kraje,
  • paralelní dráha bude mít vliv na zvýšení HDP České republiky i příspěvku do veřejných rozpočtů,
  • rozdělením provozu mezi stávající vzletovou a přistávací dráhu dojde ke zrušení současné vedlejší dráhy, což bude mít pozitivní výsledek v podobě zlepšení životního prostředí (tj. zmírnění hlukové zátěže v okolí letiště, především v západní oblasti Prahy (městské části Bílá Hora, Dědina, Motol, Ruzyně, Řepy) a Kladenska (Buštěhrad a Lidice) – jedná se cca o 200 000 obyvatel,
  • pro zachování udržitelné konkurenceschopnosti letiště Václava Havla Praha a celé ČR se musí letiště dále rozvíjet, bez rozšíření dráhového systému dojde ke stagnaci letecké dopravy v ČR, která se projeví přesunem leteckých společností na jiná letiště v zahraničí (například Vídeň, Berlín, Varšava, Budapešť a Mnichov), která navíc už mají vlaková spojení s regiony, a dojde tím k celkovému propadu zájmu o ČR; zároveň dojde k radikálnímu snížení hodnoty letiště jako majetku ČR,
  • na přeplněném letišti s nedostatečným dráhovým systémem se budou tvořit dlouhé fronty při čekání na vzlet a letadla budou dlouho kroužit při čekání na přistání, což bude mít za následek zpoždění a větší ekologickou zátěž z pojíždějících, vyčkávajících a kroužících letadel, a to je nežádoucí,
  • díky paralelní vzletové a přistávací dráze může letiště rozvíjet dálkovou leteckou dopravu s bonitní klientelou, což v současnosti není možné, a to z důvodu naplnění kapacity ve špičkových časech, přičemž všichni dopravci provozující dálkové linky chtějí přistávat ve stejný čas kvůli specifické poloze Prahy.
  1. Existují nějaká negativa? Jistě, jaké jsou? 
  • letecký provoz se posune o 1,5 km nad severní část Prahy, čímž dojde k zhoršení hlukové situace v městských částech Nebušice, Lysolaje, Suchdol a Bohnice – cca 30 000 obyvatel,
  • s realizací paralelní vzletové a přistávací dráhy musí jít ruku v ruce i realizace kolejového spojení letiště s centrem Prahy, bez toho je zvyšování kapacity letiště nemyslitelné; (veřejná doprava z/na letiště je v současnosti, kromě taxi, zajišťována pouze autobusy, přičemž jejich kapacita už je naplněna, nejmenší interval 3 min nelze již z technických a provozních důvodů dále snižovat (hovoříme o situaci před vypuknutím covid-19).
  1. Co jsou dezinformace a nepravdy šířící se ve veřejném prostoru?
  • s rozvojem letiště a zvyšováním počtu odbavených cestujících automaticky dojde k úměrnému zvýšení produkce emisí skleníkových plynů a hluku na letišti a v jeho okolí,
    • neustálý vývoj a modernizace letadlové techniky přináší naopak snižování spotřeby paliva, resp. produkci škodlivých emisí a hluku letadel, přičemž provozovatel letiště „nutí“ dopravce používat moderní, méně hlučné typy letadel (např. prostřednictvím hlukových poplatků) dále provozovatel letiště podporuje provoz velkokapacitních letadel (přilétá/odlétá více cestujících, ale počet pohybů letadel úměrně k tomu nestoupá, čímž zároveň automaticky nestoupá produkce škodlivých emisí a nestoupá ani hluk z leteckého provozu),
  • Zprovozněním paralelní vzletové a přistávací dráhy dojde ke zvýšení počtu obyvatel zasažených hlukem z leteckého provozu,
    • hluk se zvýší cca u 30 000 obyvatel a zároveň sníží u cca 200 000 obyvatel, tudíž dojde naopak k výraznému poklesu počtu obyvatel zasažených hlukem,
  • letadla budou přistávat současně na dvě dráhy i v noci,
    • zprovozněním paralelní vzletové a přistávací naopak bude možné mezi 00:00 – 05:30 hod letiště uzavřít,
  • rozvoj letiště, resp. výstavba paralelní vzletové a přistávací dráhy, bude financován ze státního rozpočtu,
    • výstavbu paralelní dráhy bude financovat Letiště Praha, a. s. (úvěrové investiční nástroje),
  • jestliže je kapacita letiště Václava Havla Praha naplněna, mohou dopravci létat na ostatní, prakticky nevyužívaná regionální letiště (Brno/Tuřany, Ostrava/Mošnov, Pardubice, Karlovy Vary),
    • pokud pomineme podstatu liberálního trhu a dohody „open sky“, platné nejen v EU, což umožňuje dopravcům létat na letiště, která jim vyhovují, a odhlídneme-li od faktu, že letečtí dopravci a cestující nechtějí létat na regionální letiště, tak není možné, aby všechna letadla, která létají na letiště Václava Havla Praha automaticky mohla létat na ostatní letiště, protože ta nejsou dostatečně provozně a technicky přizpůsobená pro jejich přijetí (nemají dostatečné parametry dráhového systému, zabezpečovací zařízení, prostředky pro odbavení letadel nebo cestujících, kapacitu terminálů),
  • vysokorychlostní tratě (VRT) nahradí leteckou dopravu,
    • v současnosti není jasné, jak a kdy se budou realizovat a zda je bude možné realizovat z finančního hlediska, navíc VRT dokáží nahradit leteckou dopravu jen na některých tratích (do vzdálenosti 800 km), v budoucnu se dá proto očekávat spíše koexistence VRT i letecké dopravy současně,
  • výstavba paralelní vzletové a přistávací dráhy není nutná, stačí realizovat tzv. rychlé výjezdy ze současné dráhy a letišti se zdvojnásobí kapacita,
    • při realizaci rychlých výjezdů se na hlavní dráze zvýší kapacita o pouhých 6 %,
  • po zprovoznění paralelní vzletové a přistávací dráhy bude letiště odbavovat 30 mil. cestujících a více,
    • zmiňovaných 30 mil. je pouze odhadovaná poptávka, která bude aktuální za několik desítek let a neznamená, že letiště tolik cestujících skutečně odbaví; letiště se právně zavázalo ve stanovisku EIA, že maximum odbavených cestujících nepřekročí 21,2 mil. cestujících ročně a jakékoliv další navyšování kapacity bude předmětem aktualizace EIA.
  1. Co si Praha už nyní prosadila za podmínky při případném vybudování paralelní dráhy?
  • pro udržitelný provoz letiště urychleně zprovoznit železniční spojení Masarykovo nádraží – Letiště Ruzyně (- Kladno);
  • posoudit varianty zkapacitnění letecké dopravy ze strany Vlády ČR v koncepci letecké dopravy s prověřením možnosti zkapacitnění Letiště Leoše Janáčka Ostrava či dalších regionálních letišť a zohlednit klimatické závazky ČR a dopady investic na pracovní místa a dopady turismu na regionální rozvoj;
  • zrušení vzletové a přistávací dráhy po zprovoznění paralelní vzletové a přistávací dráhy a ze strany Vlády ČR v rámci projednávání aktualizace č. 4 Politiky územního rozvoje závazně stanovit podmínku pro plochu L1: Nová paralelní vzletová a přistávací dráha (VPD), vzletové a přibližovací prostory (VPP) letiště Praha-Ruzyně ve znění „zrušit dráhu 12/30 po realizaci paralelní vzletové a přistávací dráhy“
  • ze strany Vlády ČR a Letiště Praha, a.s. pro objektivní posouzení a rozhodování o záměru výstavby paralelní dráhy a rozšiřování Letiště Václava Havla Praha (Letiště VH Praha) doložit posouzení ekonomických a společenských dopadů záměru v širším kontextu a na základě aktuálních poznatků zohledňující oblasti uvedené v důvodové zprávě;
  • předložit aktualizované posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) dle platné legislativy, které posoudí dopady plánované kapacity včetně zhodnocení kumulativních a synergických vlivů zatížení hlukem a na kvalitu ovzduší v případě letiště, dálnice a železnice a další posouzení;
  • nastavit pravidelný monitoring a předklad pravidelného (minimálně jednou za dva roky) aktualizovaného generelu letiště a bilanci kapacitních údajů
  • důsledně uplatňovat podmínky pro realizaci paralelní vzletové a přistávací dráhy zakotvené v Zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy a ve stanovisku EIA, a to zejména:
    • Paralelní dráha RWY 06R/24L nebude používána mezi 22:00 a 6:00
    • Zastavení leteckého provozu na celém letišti Praha-Ruzyně (Letiště Václava Havla Praha) v noční době po zprovoznění paralelní RWY 06R/24L: od 24.00 do 05.29.

Autor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *