Milí Pražané,
podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu se Praze v loňském roce konečně podařilo pohnout s rozvojem bytovéhofondu. Na území metropole byla zahájena výstavba 9 698 bytových jednotek a finální posvěcení od stavebního úřadu dostaly projekty na dalších téměř 6 tisíc bytů. Lze mluvit opravdu o úspěchu, ale jak moc k tomuto rozvoji přispělo současné vedení města?
Nárůst zahájení výstavby bytů i vydaných povolení je bezesporu dobrá zpráva. Pokud se ale chceme vymanit z bytové krize, budeme muset tempo ještě zvýšit. V současné době chybí hlavnímu městu 30 tisíc bytů a abychom nárůst manka zastavili nebo dokonce začali snižovat, je třeba každý rok uvést na trh více než 10 tisíc bytových jednotek. Stejně tak bude třeba urychlit schvalování; v určité fázi povolovacího procesu dnes v Praze čeká okolo 130 tisíc bytů a jejich počet stále stoupá.
A nyní k druhé otázce, která vyžaduje podrobnější odpověď. Radost, kterou ze zveřejněných čísel mají Zdeněk Hřib – primátor Prahy, Adam Zábranský – pražský radní a další členové rady, naprosto chápu a sdílím. Pokud se ale domnívají, že se stavební procesy rozběhly jejich zásluhou, podléhají do značné míry sebeklamu.
Od okamžiku, kdy se začnou posuzovat dopady stavebního záměru na životní prostředí do udělení stavebního povolení, totiž v případě pražských stavebních projektů uplyne v průměru celkem 1877 dní, tedy něco přes pět let. Analýza, ve které poradenská společnost Deloitte došla k tomuto závěru, pochází z roku 2018 a od té doby se v oblasti povolovacích procesů příliš nezměnilo. Například v případě bytů, s jejichž výstavbou se začalo loni, současné vedení města sklízí výsledky práce svých předchůdců (především hnutí ANO a primátorky Adriany Krnáčové), kteří svou systematickou podporou dopomohli k uspíšení příprav.
Co se týká počtu nově vydaných stavebních povolení, je dobré poznamenat, že samotní politici na nich žádný podíl nemají (a je to tak z hlediska dělby moci jedině správně). Konečný verdikt je v gesci státních orgánů v přenesené působnosti, přičemž nárůst nově udělených povolení představuje víceméně korekci předchozího poklesu v důsledku pandemie.
Chceme-li hodnotit úspěšnost magistrátu v oblasti rezidenční výstavby, musíme se zaměřit na činnosti, ve kterých je úloha města klíčová a nezastupitelná – na oblast změn územních plánů a přípravy území na rozvoj. Založení městského developera a přezkoumání aktuálnosti žádostí o změnu územního plánu jsou nepochybně krokem vpřed. Kdy ale bude připravený nový Metropolitní plán, který je pro koncepční rozvoj města klíčový? V tuto chvíli je v rozporu se stavebním zákonem a nemám žádné informace, že by se nějak intenzivně pracovalo na opravě. Naopak to vypadá, že radní pouze čekají na to, jak to dopadne ve sněmovně a zda ta nový stavební zákon zruší.
Závěrem si dovolím trochu optimismu: pokud jsou loňské statistiky předzvěstí nového trendu, který časem povede ke snižování stále narůstajícího deficitu bytů, můžeme začít doufat, že naše děti budou znát bytovou krizi jen z doslechu. Kéž by se ale jejího konce brzy dočkali i dnes již dospělí.
Sdílíte můj prozatím nepodložený optimismusNebo se obáváte, že bude bytová krize Prahu potápět ještě další desítky let
Těším se na vaše názory, jako vždy v komentářích pod tímto příspěvkem .