Metro D: Jak to s ním tedy vlastně je?

Koalice se snaží námitky vůči nové ceně srazit ze stolu s tím, že “stavební materiál zdražuje”. Takhle jednoduše se to ale pod koberec zamést nedá. Když se o zákulisí stavby metra D totiž budete trochu více zajímat, narazíte na víc podivných okolností a tím tak i nezodpovězených otázek.

Rád bych se proto za sebe i ostatní Pražany zeptal pana primátora Hřiba…

Je pravda, že 4 společnosti – konkrétně Metrostav, HOCHTIEF, STRABAG a GEOSAN – měly projektovou dokumentaci k dispozici již rok a půl před zahájením samotného zadávacího řízení? Díky geologickému průzkumu, kterého se účastnily?

Je zároveň pravda, že tuto dokumentaci zadavatel zakázky prohlásil za citlivou informaci, a byl ochoten ji předat jen proti podpisu a čestnému prohlášení? A tedy nepřímo zvýhodnil zmíněné čtyři firmy a navíc zajistil, že se nemohlo stát, aby se do soutěže přihlásila společnost, o které by předem nikdo nevěděl.

Je pravda, že Praha určila lhůtu pro podání nabídek na pouhých 44 pracovních dnů, během kterých je pro firmy prakticky nemožné stihnout vytvořit odpovídající cenovou nabídku vzhledem k velkému množství položek v projektu (cca 10 000 položek)? Respektive nemožné jen pro ty firmy, které neměly informace k dispozici již rok a půl před začátkem řízení, viz výše.

Proč DPP rezolutně odmítl žádosti některých firem o prodloužení lhůty, když třeba v případě Libeňského mostu byla tato lhůta na žádosti uchazečů bez problému několikrát prodloužena? Kde je tady transparentnost?

Je pravda, že zadavatel vytyčil takové podmínky, které nejen, že prakticky znemožnily výhru zakázky pro zahraničního dodavatele, ale i v rámci ČR zúžily potenciálního výherce na několik málo firem – jako je Metrostav nebo HOCHTIEF? Podmínkami myšleny např. již zmíněná krátká lhůta pro podání nabídky, kterou zahraniční dodavatel nestihne kvůli překladům, ale i praktické věci jako znalost ČJ u 8 členů realizačního týmu bez možnosti prokázat tlumočníkem nebo nutnost referenční zakázky u členů týmu, kterou v ČR v podstatě splňuje jen Metrostav, HOCHTIEF nebo Subterra.

Je pravda, že zadavatel požaduje bankovní záruku za nabídku vydanou bankou z ČR nebo EU, a pokud bude z EU bude potvrzena bankou z ČR. Tyto záruky v ČR vydává pouze Citibank, kde má shodou okolností účty Metrostav.

Je pravda, že smlouva dává zhotoviteli právo na neomezené čerpání víceprací do budoucna podle potřeby? (Díky označení nezbytných i nepředvídatelných změn za “vyhrazené”.) A tím tak teoreticky prostor pro výrazné navýšení celkové ceny?

Snad bych jen uvedl, že faktické vyloučení většího množství firem z tendru (resp. jejich šance na úspěch díky takto nastaveným podmínkám od zadavatele) se vždy přímo podepíše na cenových nabídkách. Nelze tak věc hodit za hlavu s tím, že by za vše mohlo “zdražování stavebního materiálu”.

Pokud by vás také zajímaly odpovědi na tyto otázky, prosím, sdílejte tento příspěvek, ať pan primátor dotazy nemůže ignorovat. Na tyto a celou řadu dalších otázek se budu ptát v rámci čtvrtečního Zastupitelstva. Jedná se o jeden z nejdůležitějších infrastrukturních projektů za nemalé peníze, které se koalice “transparentně”, jak to tak ráda nazývá, snaží protlačit bez diskuse a pořádného vysvětlení za zavřenými dveřmi.

Na závěr se ještě zeptám: “Tak tohle jsou ty slíbené zlepšováky, transparentnost a otevřenost výběrových řízení v podání Česká pirátská strana? Jak to vysvětlí pan primátor Hřib občanům Prahy? Vysvětlí transparentně Pražanům, že bude muset zadlužit naše děti, kterým bude muset Praha výrazně zdražit nejen jízdné, ale i vše ostatní, aby tuto předraženou stavbu byla Praha schopna ufinancovat?”