Kamion za kamionem, auto za autem, kolona vedle kolony. Nekonečné zástupy řidičů, halda výfuků, prakticky neustále nacpaná dálnice a neexistující okruh. To je recept na trable.

Když člověk od rána do večera pracuje, řeší si milion povinností a starostí a je tak dlouhodobě pod velkým stresem, to úplně poslední, co chce, když jde pak domů si konečně odpočinout, je kromě ohromného hluku všude kolem dýchat špatný vzduch, ze kterého je mu až těžko.

Pamatuji si, jak jsme s rodiči vždy podnikali výlety do přírody, na venkov a mimo Prahu. Procházeli jsme se lesy, poslouchali to absolutní ticho a zvuk řeky, která tekla nedaleko. Dodnes mám moc rád, když se jednou za čas naskytne o víkendu příležitost, zajet si s rodinou někam tahle odpočinout. O to víc je pak ale znatelný rozdíl, když se člověk vrátí.

Prahu miluji. Celý život tu žiji a za nic bych ji nevyměnil. Ale to neznamená, že budu ignorovat takové věci jako je právě špatné ovzduší. Naopak. O to více si to naše město musíme chránit a hýčkat.

Mám proto radost, když se podaří prosadit něco tak smysluplného jako je právě nyní nová vyhláška MHMP o zákazu pálení uhlí, resp. spalování vybraných druhů pevných paliv ve stacionárních zdrojích na území hlavního města Prahy. Naše Praha 11 jednomyslně podpořila tento nápad a k nové vyhlášce se připojuje. Celé její znění si můžete přečíst v odkazu v komentáři.

Někdo možná řekne, že je to malý krok, který nemá v silách ze dne na den změnit celkovou situaci naší městské čtvrti, která se s ovzduším potýká dlouhodobě. Přesto ale ke všem velkým věcem vedou právě tyto kroky malé a já věřím, že se tak opět o něco posuneme blíže naší vizi.

Vizi Prahy 11, ve které je skutečná radost žít, volně dýchat, chodit na procházky a hrát si s dětmi.