Milí Pražané,
těm z vás, kteří mě čtou pravidelně, není pojem “metodika kontribuce investorů do území” jistě neznámý. O příspěvcích developerů jsem totiž psal nejednou, a nejednou jsem také varoval před možnými potížemi, které při implementaci metodiky mohou nastat. Netrvalo dlouho, a první problémy začínají vyplouvat na povrch.
Dříve, než přejdu k podrobnostem, ještě krátce vysvětlím, oč se vlastně jedná: Je obvyklou praxí, že se developer v rámci výstavby rezidenčního projektu zaváže k opravě nebo vybudování prvků občanské vybavenosti, infrastruktury nebo například obecních bytů. Směrnice, kterými se samosprávy a úředníci mohou při jednáních o kontribucích řídit, a které mají zvyšovat transparentnost celého procesu na území hlavního města, obsahuje právě zmíněná metodika.

Mé obavy nedávno potvrdila ředitelka daňového oddělení české pobočky konzultační společnosti Deloitte Tereza Gebauer. Ve svém obsáhlém příspěvku k problematice například uvádí, že výstavba objektů, které s původním stavebním záměrem developera přímo nesouvisí – jako vybudování hřiště nebo mateřské školy v okolí budovaného rezidenčního projektu – představuje problém při vyměřování DPH. Přímá souvislost s výstavbou projektu je totiž nutnou podmínkou pro získání nároku na odpočet DPH nebo daňově uznatelné náklady.

Čím dál více jsem proto přesvědčen, že princip kontribucí je slepou uličkou, a dříve nebo později vyvstane nutnost řešit problematiku systémově, prostřednictvím změny rozpočtového určení daní – což jsem ostatně v souvislosti s metodikou kontribucí již nejednou také zmiňoval.
Co myslíte vy

Těším se na zajímavou diskusi pod příspěvkem 

.


